O Venuši

O venuši

... harmonie; láska; spočinutí v dobrých pocitech, skvělém partnerství, milém přátelství; bezkonfliktní pracovní místo; hmotný dostatek; krása těla i duše; sexualita; sebehodnota ... každý po nich toužíme.

Tento seminář je určený jak pro začátečníky, tak pro pokročilé. Je určený pro lidi z různých oborů a směrů. Astrologie není oddělená od života, naopak je jeho plnou součástí a může vám pomoci pochopit principy a důvody událostí, které každodenné prožíváte a váš vlastní přístup k nim. 

Jsme zvyklí uvěřit diktátu módy, životnímu stylu, který nás učí naši rodiče a společenský systém, ve kterém žijeme...a další a další vnucené zdánlivě důležité životní potřeby, které nás oddalují od nás samých, od našich schopností, talentů, seberealize a především od plnohodnotných vztahů.

Venuše v horoskopu není pouze symbolem erotiky a ženských tvarů. Její význam je velmi hluboký a spojuje nás s přijetím našich skutečných pocitů a potřeb. Nejsme vedeni k tomu, abyhom je přijali a proto velmi často ty, kteří principy Venuše žijí, odsuzujeme. Její téma je však o lásce, přátelství bez potlačování vlastních potřeb, sebepřijetí a tím pádem o nalezení svého místa v životě. 

VENUŠE: (tento příspěvek slouží ke zpřehlednění vlastností a signatur této planety a pracovní podklad ke studiu; z tohoto důvodu se nejedná o můj text; jsou zde vypsané postřehy z knih našich předních astrologů/autorů knih: Praktická astrologie Jana Kefera a  Encyklopedie západní astrologie Milana Špůrka.)  

Již antičtí hvězdáři poznali, že je to planeta dvou tváří, zjevujícíc se na obloze jako Jitřenka /Fosforos, Tiunitiri) nebo Večernice /Hesperos, Uaiti).                                                                                                                                Smluvenou hvězdářskouznačku vysvětlují někteří badatelé jako glyf zrcátka - stálého průvodce půvabu mladých žen. V moderní době se stala obecným symbolem pro ženské pohlaví.

Láska, krása, jak miluji a obdivuji život.

(tvar bytosti/kvalita a vlastnosti osobního/energetického/přitahovacího pole; vše, co milujeme; vše, co činí život jasným a krásným)

Paralely druhé vnitřní, astrologicky inferiorní planety: Řecká Afrodité (z pěny zrozená) - bohyně krásy a lásky, římská Venus, sumerská Inanna ("paní nebes"), akkadská Ištar, assyrská Mylita, syrská Astarté, fénická Astarot , egyptská Aštoret a indická Šutra. 

Symbolizuje: Podstata a estetický řád. Veselí, radost, družnost, ženské mládí se vší jeho svůdností a nebezpečím, milostný vzruch. Značí půvab života, milenku, krásu, estetické zájmy, umění.

Živel: vzduch a voda, teplo-vlhko. Zvířetník: Býk, Váhy

Tón: A

Barva: zelená, žlutomodrá, růžová, bílá, nažloutlá.                                                                                                                                         

Číslo: 7, 49, 175, 1225 

Světová strana: krajní východ 

Den: pátek 

Chuť: sladká, příjemná. 

Místa: pole, zahrady, studny, salony, ložnice, místa věnovaná radostem a rozkoši. 

Země: Arabie, Rakousko, Švýcary a signované Býkem a Vahami. Kovy: měď 

Nerosty: smaragd, akvamarín, beryl, chrysolit, safír, karneol, korál. 

Rostliny: mandloň, orlíček, zimostráz, lilie, slez, meduňka, pomněnka, květák, koriandr, řeřicha, špenát, hřebíček, kosatec, hyacint, netřesk, šeřík, myrta, chudobka, brčál, jabloň, reseda, růže, mateřídouška, podběl. V rostlinné fysiologii ovládá květy.

Zvířata: býk, holub, tuleň, vlaštovka, holubice, laň, pelikán, kočka, králík, kozel, treska. 

Perioda: osmiletá

Signifikátor osudu:                                                                           blahobyt, majetek, štěstí, radosti, vyznamenání, úspěchy, zisk, pocty, přátelství, štěstí v lásce, přízeň žen. Zklamání v lásce, hanba, ztráty, perverze, poživačnost, marnotratnost.

Činy a události:                                                                                dobročinnost, umělecká práce, nákup šatů a šperků, účastenství na zábavách a rozkoši, výstřelky, nemravné činy, požitkářství.

Astronomická Venuše:

je vzdálená 108 miliónů km od Slunce, proletí svou oběžnou dráhu za 225 dní. Její rotace kolem vlastní osy, velmi pomalá, trvá 243 dnů a probíhá od východu na západ, v obráceném směru než u ostatních planet. Se svým průměrem 12100 km je Venuše jen o něco menší než Země, její atmosféra je však hodně odlišná: tvoří jí 96% oxid uhličitý a z 3,5% dusík. Je zahalena hustými mraky vyskytujícími se ve třech vrstvách ve výškách mezi 50 až 70 km. Z některých padá déšť kyseliny sírové, velmi nebezpečné chemikálie.

Teplota na Venuši je velmi vysoká. Skutečně, oxid uhlíku, nahromaděný v atmosféře, působí na sluneční paprsky jako sklo ve skleníku: teplota při zemi dosahuje 460°C. Povrch Venuše je pokryt planinami sopečného původu. Zdá se, že mnoho sopek je stále aktivních. Jako Merkur Venuše nemá měsíc.

Při pohledu ze Země Venuše vykazuje fáze, podobně jako Měsíc. Srpek Venuše je v rozích protáhlejší, než ten měsíční a zdánlivý průměr planety se podle fází mění: skutečně, vzdálenost Venuše vzhledem k Zemi se mění v rozmezí od 41 do 258 miliónů kilometrů. 

Venuše:

"Posledním znamením konce", jak Mayové předpověděli, se Venuše stala v roce 2012. Trvalo 243 let, než uzavřela svůj cyklus, který je opravdu tak výjimečný, že se nelze divit, že pro všechny kultury minulosti představoval mimořádnou symboliku. V jejím cyklu má kořeny pentagram, který můžeme vidět jako lotosový květ, jako postavu Krista na kříži či postavu člověka na kresbách Leonarda da Vinci. V neposlední řadě - jako symbol satanismu, který se právě v roce 2012 stal tak aktuálním.

Venuše je z našeho pohledu druhá tzv. vnitřní planeta, tzn. planeta, která je ke Slunci blíže než Země. Tou první je Merkur, nazývaný poslem Bohů (Prométheus nebo Epimétheus podle toho, zda vychází a zapadá před Sluncem či po Slunci), který měl lidem přinést oheň (intuici?, poznání? družnost?) . Druhou je Venuše (Jitřenka - Lucifer, Phosphoros nebo Večernice - Hesperos podle toho, zda vychází a zapadá před Sluncem či po Slunci).

Její oběh kolem Slunce trvá 227 dnů, ale pohledem ze Země, která se kolem Slunce pohybuje téměř současně, vzniká unikátní cyklus, během kterého se Venuše pětkrát přiblíží k Zemi. Jde o osmiletý cyklus, který začíná v bodě, kdy jsou Země, Venuše a Slunce v jedné přímce (konjunkci) a končí "nakreslením" pentagramu, jak to můžete vidět zde/pohled ze Země:

Aby toho ovšem kolem Venuše nebylo málo, jen jednou za 243 let se cyklus uzavře tím, že Venuši po dvakrát vidíme jako tečku přecházející přes Slunce. Ten cyklus je pravidelný a v jeho rámci pozorujeme dvě dvojice přechodů, které od sebe dělí 8 let, ale zároveň obě dvojice oddělují délky 121,5 a 105,5 roku. Poslední dvojice přechodů byla pozorována 8. června 2004 a 6. června 2012, přičemž uzavřela cyklus, započatý v letech 1761 a 1769, tzn. před 243 lety. Názorně ten cyklus vypadá takto

V cyklu, trvajícím 243 let, jsme mohli vidět dvakrát dva přechody Venuše přes Slunce. (Nejbližší další dvojice přechodů se odehraje v letech 2117 a 2125, ale to už bude ve Věku Vodnáře) 

Není třeba velké představivosti, aby byl v pentagramu rozpoznán satanistický symbol. Nemohu nedodat, že právě v roce 2012 "náhodou" připadly LOH na Londýn, kde se odehrál zcela zjevný okultistický ceremoniál (jak úvodní, tak závěrečný) a kde byl m.j. oslavován Babylon a Jeruzalém (viz úvodní píseň, která je národní písní VB). Není třeba ani velkého počítání, aby bylo rozpoznáno, že před 243 lety, kdy Venuše tento cyklus započala, došlo k Americké a Francouzské revoluci, ke vzniku USA a ve stejném roce k i k založení Svobodného zednářství. Ve stejném období započalo i rušení monarchií a vznikání republik - a v nich občan jako základ ateismu.

Planeta Venuše přitom tehdy stejně jako nyní neudělala nic jiného, než se dostala do postavení, které je v podstatě zatměním Slunce - jen Venuše je příliš malá, resp. příliš vzdálená na to, aby Slunce skutečně i přikryla, proto ji vidíme jen jako malou tečku, pohybující se přes Slunce. Bez ohledu na 

to, že v rozmezí 8 let můžeme tento její přechod v cyklu 243 let vidět dvakrát, mimo naší pozornost se odehrává pravidelně co 584 dny, kdy se Venuše z Večernice mění na Jitřenku. Je to fáze, kdy ukazuje dva růžky, jak to můžeme vidět zde: 

A jak můžeme vidět dále, i ve fázi tzv. novoluní, má místo běžného prstence jen "růžky": 

Všechny dávné kultury viděly ve Venuši nejvyšší Božstvo. Eqyptská kultura spojovala obřad iniciace krále v Boha Hora s Věnuší-Jitřenkou, latinským názvem tedy s Luciferem. Lahodněji je Venuše-Jitřenka označována za Světlonošku. Existují teorie, že pocházíme z Venuše a že ti, kteří zaseli život na Zemi, byli "Bohové" z Venuše.

Každopádně se uctívání Venuše táhne od dob Sumeřanů a Babylonu přes Egypt a jak vidno, až do našich dnů. Židovský Bůh Jahve naproti tomu velmi koresponduje s planetou Mars a s jejím vládcem Áresem, Bohem války.

Veliký cyklus, trvající 26 tisíc let a známý jako precese zemské osy, přinesl ve své "úplňkové" fázi, tzn. ve Věku Panny až Lva, lidstvu konfrontaci (Atlantida?), se kterou si muselo nějak poradit. Nejvíce o tom musela vědět popotopní, tedy sumerská kultura. A my všichni žijeme v době, kdy se ukáže, jaký bude